Co když jsme to my
Společný LGBT román od autorky Becky Albertalli napsaný spolu s Adamem Silverou. Knihy od Becky jsem četla v překladu všechny a její styl se mi hodně zamlouvá. Píše mile a čtivě, její postavy jsou věrohodné a během čtení lze zaznamenat i určitý vývoj chování. Knihu Oba na konci zemřou mám doma, ale ještě jsem se k ní nedostala.
Nemám moc zkušeností s knihou, kterou píšou společně dva autoři, ale podobně jako u Illuminae to i tady vyšlo dobře.
Co když jsme to my je příjemná jednohubka, u které se budete usmívat a často i doufat, spolu s jejími hlavními hrdiny.
Arthur a Ben jsou oba velice odlišní, ale přesto je pár věcí spojuje. Poznají se náhodou ve městě, když je Arthur v New Yorku na prázdniny se svojí mámou. Už od začátku je to k sobě táhne a my jako čtenáři jsme svědci jejich vzájemného pátrání, jelikož se kluci krátce po svém setkání rozdělili a krom jména jednoho neměli vůbec žádné indicie, podle čeho by se mohli opět najít. Určitě jim stejně jako já budete fandit, prožívat spolu s nimi jejich světlé i temnější okamžiky a celou dobu budete doufat, že tohle hledání dobře dopadne. Líbilo se mi, že autoři proces pátrání zapojili do příběhu.
Během děje budeme mít šanci poznat i kamarády a rodinu obou kluků, prožívat jejich strachy a tužby. Co se týče rodiny, tak zrovna v tomto příběhu měli oba kluci štěstí, že jejich rodiny jsou dost tolerantní a nesetkali jsme se zde s žádnou negativní emocí, jako je to například v knize Muffin a čaj od autora Theo Addair. Zjistíme více o tom, jak žijí, jaké jsou jejich záliby a co je tak moc spojuje.
Není to vyloženě kniha, která vás překvapí a se zatajeným dechem budete čekat, co bude dále. Spíše příjemně pohladí na duši a potěší fanoušky této literatury. Někdo může namítnout, že je děj předvídatelný, ale tento styl knih prostě moc ničím překvapit nemůže. Samozřejmě víte, co se časem stane a v co to vyústí, tento fakt ale knize vůbec neubírá na hodnocení.
Pokud jste fanoušky LGBT literatury, nebo s ní teprve začínáte, je kniha přesně to, po čem chcete sáhnout.
Nemám moc zkušeností s knihou, kterou píšou společně dva autoři, ale podobně jako u Illuminae to i tady vyšlo dobře.
Co když jsme to my je příjemná jednohubka, u které se budete usmívat a často i doufat, spolu s jejími hlavními hrdiny.
Arthur a Ben jsou oba velice odlišní, ale přesto je pár věcí spojuje. Poznají se náhodou ve městě, když je Arthur v New Yorku na prázdniny se svojí mámou. Už od začátku je to k sobě táhne a my jako čtenáři jsme svědci jejich vzájemného pátrání, jelikož se kluci krátce po svém setkání rozdělili a krom jména jednoho neměli vůbec žádné indicie, podle čeho by se mohli opět najít. Určitě jim stejně jako já budete fandit, prožívat spolu s nimi jejich světlé i temnější okamžiky a celou dobu budete doufat, že tohle hledání dobře dopadne. Líbilo se mi, že autoři proces pátrání zapojili do příběhu.
Během děje budeme mít šanci poznat i kamarády a rodinu obou kluků, prožívat jejich strachy a tužby. Co se týče rodiny, tak zrovna v tomto příběhu měli oba kluci štěstí, že jejich rodiny jsou dost tolerantní a nesetkali jsme se zde s žádnou negativní emocí, jako je to například v knize Muffin a čaj od autora Theo Addair. Zjistíme více o tom, jak žijí, jaké jsou jejich záliby a co je tak moc spojuje.
Není to vyloženě kniha, která vás překvapí a se zatajeným dechem budete čekat, co bude dále. Spíše příjemně pohladí na duši a potěší fanoušky této literatury. Někdo může namítnout, že je děj předvídatelný, ale tento styl knih prostě moc ničím překvapit nemůže. Samozřejmě víte, co se časem stane a v co to vyústí, tento fakt ale knize vůbec neubírá na hodnocení.
Pokud jste fanoušky LGBT literatury, nebo s ní teprve začínáte, je kniha přesně to, po čem chcete sáhnout.
Hodnocení: 5/5
Komentáře
Okomentovat