Cesta šamana: Kartosský gambit

Kartosský gambit, druhý díl z LitRPG série Cesta šamana, který mi byl opět poskytnut nakladatelstvím @Fantom.print v rámci spolupráce. Děkuji!

Co říct o druhém díle. Určitě byl o dost lepší, než ten první, hlavně z toho důvodu, že jsme nebyli omezení na jednu lokaci, ve které se neustále odehrával stejný scénář. Druhý díl dost připomíná MMO hru, kde je open world a nabízí neomezené možnosti. Pokud tedy zrovna nejste zločinec, který je po určitou dobu přidělen pouze do oblasti jedné, samozřejmě.

Strašně moc chválím autora za to, že jeho hlavní postava, Mahan, netrpí syndromem vyvoleného. Není neporazitelným a naopak, dost často dostane na prdel. Je to skvělý detail, na kteří autoři v dnešní době podle mě dost zapomínají. Naopak stejně jako v prvním díle jsem měla trošku problém s plochostí některých NPC, ale zase, jsou to herní postavy a co si budeme, ani ve hře nejsou nikdy stoprocentně promyšlené a odlišné.

Super byl i větší náhled do schopností a celkového rozvoje postavy. Abyste mě pochopili, já prostě rozvoj postav miluju, proto je RPG můj hlavní herní žánr. Prostě si naprosto užívám vylepšovat postavu podle sebe a zlepšovat její atributy, jak se mi to hodí. Tenhle detail popisu hrozně cením. Stejně tak je dokonalý systém guild, classů a rozvoj peta. Neskutečně se mi tyhle poznatky převzaté z reality líbí. Možná jako mínus beru, že člověk, který si nezkusil MMO hru, bude podle mě plavat ještě víc, než u prvního dílu.

Co se týče ostatních postav, městské NPC se mi líbily. Trošku problém nastal ve chvíli, kdy na scénu přišla Anastaria, jelikož byla ze začátku vykreslená s těžkým e-girl syndromem. Jednoduše si myslela, že se kolem ní točí svět, jelikož je holka a podle popisu i hezká. Klasický syndrom.
Další plus dávám za fakt, že se Mahan konečně naučil hrát špinavou hru. Náš milý a hodný hoch dospěl, už se sebou nenechá zametat! Intriky mezi klany byly taky hrozně v topu. Já prostě miluju intriky a drama.
Jakože, neskutečně miluju i roztomilé věci, proto má autor obrovské srdíčko za Draca a Huňáče. Takové jméno pro tygra? Ano, prosím!

V závěru mě kniha i příjemně překvapila, protože ten, kdo věnoval ději pozornost od začátku, později zjistí, že i sebemenší blbůstka, na kterou Mahan narazil, měla vyústit v ďábelsky plán. Jo, zakončení bylo super.

Možná trošku lituju, že jsem během svého dětství projela tolik MMO her, protože jsem tam viděla fakt hrozně moc podobnosti a proto mě kniha na stoprocent nemohla pohltit. Bylo to prostě jako hrát MMO na trošku vyšším levelu.

Ale jo, věřila jsem, že s dalším dílem se to zlepší a konečně to přišlo. Možná mě to i časem chytne.

Hodnocení: 4/5

Odkaz na knihu